Rozhovor "Historie nás učí, že občas zdánlivě nemožné přichází náhle" s filosofem a biotronikem Tomášem Pfeifferem

Vážený pane Tomáši Pfeiffere,

děkujeme, že jste souhlasil s dalším rozhovorem pro Chrám živočichů. Tentokrát se budeme věnovat současné politické kultuře, úctě ke všemu živému, umělé inteligenci a připravovanému Mezinárodnímu kongresu zdraví 2027 Praha.

Jak Vy sám vnímáte současné „divadelní dění“ na české politické scéně? Je to podle Vás jen dočasná fáze, nebo hlubší proměna politické kultury?

Vnímám jej s láskou a pochopením. Jsme lidé různí s různou zkušeností a názory. Každá doba předkládá své úkoly k řešení. To je vývoj. Jsem dalek soudit kohokoli. To náleží tomu, co nás všechny přesahuje a co stále jasněji vnímám.

Svět je dokonalá struktura, nikoli chaos. Dostáváme možnost se vyjádřit, kdo jsme, následně nejvyšší autorita a zdroj zákona života nás milostivě vede ve výuce. Všichni chybujeme a všichni se nakonec potkáme v krajině pochopení, soucitu a vzájemné úcty k sobě i k životu jako celku.

Pak pochopíme, že nikdy nejsme neviditelní a že se vše vyrovná, za vše se „platí“ a to není naděje, je to jistota, jakkoli zdánlivě nemožná. Ostatně nám to říkají po staletí ti, co vidí.

Jako zastánce úcty ke všemu živému a dlouholetý vegetarián – jak nahlížíte na situaci, kdy stát reprezentují představitelé spjatí s průmyslovými velkochovy? Může se takové pozadí promítat i do celkového vztahu společnosti k přírodě a zvířatům?

Vývojový stav bytosti se projevuje schopností vnímat to, co je kolem nás, pochopit bolest, strach, nepřízeň nejen u sebe. Láska, moudrost rozpouští hranice našeho egoismu, pak vzniká prostor nejen pro druhé – zvířata, také rostliny, ale významně pro nás lidi.

Pak opouštíme boj ze strachu. To, co dnes zuřivě odmítáme, už zítra pochopíme z jiné strany. Je to svoboda dosažitelného dobra, která nesmí být nikdy nucena. Ano, již desítky let nezabíjím.

Co podle Vás tento stav vypovídá o naší společnosti? Jde spíše o nedostatek informací a lhostejnost, nebo o hlubší rezignaci na etické hodnoty?

Společnost je taková, kam lidé dosáhnou. Nebýt mého učitele Josefa Zezulky, byl bych mnohem méně klidný. Jeho moudrost dává nadhled i poznání společenských procesů dané doby.

Vidíte v dnešním světě i přes tyto tendence naději na pozitivní obrat?

Dobře to dopadne nikoli jen naší zásluhou. Trvání přináší změnu. Historie nás učí, že občas zdánlivě nemožné přichází náhle.

Umělá inteligence a pokrok

Umělá inteligence (AI) se stává součástí čím dál více oborů – od vědy po každodenní komunikaci.

Může podle Vás rozvoj AI a počítačových modelů přispět k definitivnímu nahrazení pokusů na zvířatech a ušetřit tisíce zvířat utrpení při testování léků či kosmetiky?

AI v oblasti správy informací jistě pomáhá, včetně například možnosti odstranění vivisekce na zvířatech. Hranice je ale ve vytvoření jejích vlastních algoritmů s následnými, vlastními zásahy do společnosti. Pak bychom museli vzpomínat na Čapkovo RUR, kde byl zpočátku pokrok také tak lákavý.

Mezinárodní aktivity a závěr

Připravujete již 5. ročník Mezinárodního kongresu zdraví v Praze. Kam byste tuto událost rád posunul a jaké impulsy Vám přinesla zkušenost z obdobných zahraničních fór, jako byl kongres v Riu?

Institut pro TCIM připravuje již 5. Mezinárodní kongres zdraví 2027 Praha. Jedná se o celosvětový kongres za účasti významných světových vědců i politiků z oblasti integrativní, komplementární i alternativní medicíny.

Je zde mnoho kontaktů z celého světa od Číny až po USA. Účastníme se i řady lékařských kongresů, např. v Portu, Římě, Madridu, Barceloně, Riu de Janeiro a dalších. Často s prezentací oboru Biotroniky.

Náš kongres se bude konat v Praze 20.–23. 8. 2027. Bližší informace naleznete na stránkách www.mkz2027praha.cz.

Je na závěr nějaké téma, které považujete pro dnešní dobu za klíčové a o kterém jsme se dosud nezmínili?

Snad tuto informaci z duchovní oblasti – jednou zhruba za 2000 let přichází ten, kdo ví, lidé ho ale nikdy nepoznají, často až mnohem později. Tentokrát byly místem jeho zrodu Čechy. Jen dejte pozor na ty malé, kteří chtějí být velcí. Ten, kdo má, jej potká přesto, že nás již v roce 1992 opustil.

Děkuji za rozhovor,

L. V.

Rozhovor "Bůh žehnej vaší cestě" s filosofem a biotronikem Tomášem Pfeifferem

Vážený pane Tomáši Pfeiffere, děkujeme, že jste souhlasil s dalším rozhovorem pro Chrám živočichů. V jeho první části se budeme věnovat tématům, jako je] připravovaný Mezinárodní kongres zdraví 2025 Praha, propojení vědy a tradičních oborů nebo otázce mezikulturní spolupráce.

Druhou část rozhovoru, kterou zveřejníme v průběhu srpna, zaměříme na vztah člověka ke zvířatům – k tématu přistoupíme i skrze pohledy myslitelů, jako byli Erazim Kohák nebo Eugen Drewermann.

Přejděme nyní k první otázce v první části rozhovoru:

Letošní ročník Mezinárodního kongresu zdraví 2025 Praha má motto:

„Zdraví nezná hranic – hledejme, co nás spojuje – je čas začít spolupracovat“. Proč jste zvolili právě tuto myšlenku a jak se podle Vás daří propojovat síly napříč obory, kulturami i přístupy ke zdraví?

V čase se vše mění. Mění se postupně i přístup v oblasti zdraví a zdravotní péče. Žádný z oborů tradiční, komplementární a integrativní medicíny (TCIM) nemůže ve skutečnosti pracovat jako samostatná část. Rozvinout tento potenciál lze pouze ve spolupráci všech oborů, včetně medicíny EBM (založené na důkazech). Je to proces, ke kterému má přispět i náš kongres.

Účastnil jsem se řady kongresů ve světě, které pořádali lékaři praktikující i obory TCIM (např. v Římě, Madridu, Portu a dalších), i kongresů, které vycházely spíše z oblasti TCIM.

Zvláště kongresy lékařů demonstrovaly výrazný posun v přístupu k metodám TCIM. Například kongres v Portu navštívilo přes 1000 onkologů, kteří zde prezentovali své zkušenosti. Pozorně naslouchali mé prezentaci s názvem Integrativní onkologie – další možnosti. Poslední kongres, který jsem navštívil, byl v Oxfordu, ten rovněž patřil mezi „lékařské kongresy“ a byl přípravou na zatím největší celosvětový kongres, který se bude konat v druhé polovině roku v Rio de Janeiru. Nalezli jsme zde plnou shodu s prezidenty tohoto kongresu i s tím, že v Riu budeme prezentovat Institut TCIM z Prahy a zazní zde i výsledky našeho pražského kongresu. Doufám, že zde bude prostor pro zveřejnění první vědecké studie o biotronice, která vychází jako preprint na platformě Research Square https://dx.doi.org/10.21203/rs.3.rs-6997959/v1 Unikátní případ pacienta po mozkové příhodě odkrývá potenciální přínos biotronické léčby v integrativní zdravotní péči, čímž zvýrazňuje potřebu dalšího výzkumu a bližší spolupráce s konvenční medicínou.

Kongres probíhá už několik let hybridní formou, částečně i ve virtuálním 3D prostředí. Jaké výhody tento formát přináší odborníkům i široké veřejnosti při sdílení poznatků napříč světem?

Upřímně řečeno, hybridní 3D forma vznikla jako nutnost v čase covidu, kdy nebylo možné organizovat osobní účast. V současnosti přináší velký benefit v tom, že veškerá vystoupení jsou další dva roky nadále k dispozici v on-line prostoru a každý si může příslušnou prezentaci kdykoliv jednoduše vyhledat. Přednášky na kongresu probíhají v několika sálech, a proto je někdy nemožné fyzicky obsáhnout všechna témata, která nás zajímají. Během bohatého třídenního programu můžete zhlédnout mnoho zajímavých prezentací vedených odborníky z celého světa, z Cornellovy university v USA, z Cambridge ve Velké Británii, z Brazílie, Indie, Austrálie, Německa, Itálie, Číny, Jižní Afriky, Rakouska, Nepálu, Francie, Švýcarska a dalších zemí. Jednacím jazykem kongresu je čeština a angličtina.

Kongres je určen odborné i laické veřejnosti – každému, kdo má zájem získávat aktuální informace o zatím poměrně jednostranně prezentované oblasti – stačí se registrovat zde: www.mkz2025praha.cz/registrace

Jedním z hlavních cílů kongresu je propojovat klasickou medicínu s tradičními a komplementárními přístupy. Jaké reakce jste zaznamenal od odborné veřejnosti? Jsou dnes lékaři otevřenější mezioborové spolupráci než dříve?

Bezesporu ano, posun je zde patrný, ale samozřejmě vždy nalezneme jak příznivce, tak i oponenty. Je to také věc solidní diskuse. Věřím, že odpovědný oponent je schopen měnit názor, pokud dostane takové informace, které bude vnímat jako validní. Je to i důsledek toho, že hlavní směr vývoje zdravotní péče šel logicky směrem k medicíně EBM, a proto informační zdroje na fakultách i jinde nebyly v této oblasti příliš rozsáhlé. Ale i to se mění. Existuje mnoho důvodů, proč se domnívat, že tvrzení, že obory TCIM nejsou lege artis, nejsou zcela přesná. Např. v databázích Cochrane a PubMed, nejvýznamnějších medicínských prestižních databázích, nalezneme přes 18 000 studií v kvalitě RCT (Randomized Controlled Trial ). To jistě není málo. Jsem tedy opatrným optimistou a jsem připraven na toto téma diskutovat mimo jiné i proto, že jako ředitel Institutu pro TCIM jsem v zahraničí na univerzitní i jiné úrovni přijímán jako partner v seriózních diskusích a věřím, že tomu tak bude i v naší zemi.

Jste známý také jako hráč na výjimečný hudební nástroj – vodnářský zvon.

Připravujete i pro účastníky kongresu podobný zážitek, kde zvuk propojuje tělo i vědomí?

Nejsem ještě rozhodnut, jsem nakloněn spíše využít prostor kongresu pro profesionální umělce, například zde vystoupí jedno z nejlepších světových kvartet při slavnostním zahájení v Obecním domě. Zdali zde zazní Vodnářský zvon, není ještě rozhodnuto.

Často hovoříte o úctě ke všemu živému. Jak se tato myšlenka duchovní etiky promítá do Vašeho každodenního života? Vnímáte i osobní volby – například vztah ke stravě, ke zvířatům nebo k výrobkům testovaným na živých tvorech – jako součást širšího duchovního postoje?

Před více jak 40 lety jsem ve svém rozhodování dospěl k určitému bodu, který vyústil v to, že jsem vegetarián a všechno, co zmiňujete je pro mne téma. Na druhé straně jsem ovšem dalek toho komukoliv předepisoval, jak se má chovat. Je to věc osobní volby. Ano, jistě, jsem šťasten za sebe, že jsem dospěl k tomuto bodu a nežádám smrt nižších tvorů.

V době rychlého technologického rozvoje – včetně genetických úprav, umělé inteligence nebo zásahů do přirozeného vývoje vyvstává otázka: dá se technologický pokrok vůbec skloubit s duchovní etikou?

Ano, dá, pokud se užívá eticky.

Jak by měl duchovní pohled ovlivňovat rozhodování lékaře nebo terapeuta v nelehké praxi – například v otázkách eutanazie, nevyléčitelných nemocí nebo lidského utrpení?

Jádro této otázky – eutanázie nelze řešit na tomto prostoru krátkým výrokem ano nebo ne. Je to velmi rozsáhlý komplexní problém, do kterého se musí zapojit celá řada oborů. Samozřejmě, že na věc mám osobní názor – stejně, jako máme v lékárně mnoho různých léků v šuplících, měl by tam být i šuplíček (dvakrát uzamčený) pro velmi vzácné případy, kdy není jiné pomoci. A co se týče utrpení, to všechno souvisí s naší lidskostí, dokonce to nesouvisí ani s naším vzděláním nebo se vším ostatním, ale souvisí to s tím, jací jste lidé – a pak teprve jste ti odborníci, lékaři, terapeuti, lékárníci atd. Pakliže budeme v pořádku jako lidé, budeme v pořádku i v odborné praxi.

Můžete vzpomenout na rozhodnutí ve Vašem životě, které pro Vás osobně nejvíce ztělesňovalo duchovní etiku v praxi?

Slib, který jsem dal svému učiteli, Josefu Zezulkovi, při první návštěvě a který celou toto oblast obsáhl. Pokouším se jej naplnit dodnes co nejlépe.

Poslední otázka na závěr rozhovoru – co byste vzkázal mladým lidem, kteří hledají svou cestu…, kteří chtějí žít vědomě a s respektem k všemu, co žije, ale zároveň nechtějí slepě následovat žádnou ideologii nebo náboženství?

Zbavte se pýchy a zároveň naivity. Pýcha vám znemožní nalézt informace. Je to podobné, jako když člověk na škole odmítne učitele, protože si myslí, že on sám je učitelem sobě. Učitel nese obrovské množství moudrosti a zkušenosti, kterou budete jinak muset hledat stovky životů. Naivita je stav, kdy nestojíme na svých nohou, kdy bez rozmyslu přijímáme vše, co nám druzí předkládají nebo dokonce nutí. Takže přátelé, pravda bývá jednoduchá, logická a pochopitelná. Dej Bůh, ať naleznete dobré učitele a dobré zdroje. Čili neotvírat se bezhlavě všemu, co potkáte, ale vše zhodnotit, zkontrolovat, promyslet a teprve poté, co se budete domnívat, že je to přínosem, začněte opatrně postupovat. Váš život je nezastupitelné tajemství a milost. Je trapné prožít život v temnotě nevědomí, ale je také trapné prožít život jako fanatický sektář. Bůh žehnej vaší cestě.

Děkuji za rozhovor,

Lubor Vinický

Už brzy si budete moci přečíst skvělý rozhovor s filosofem a biotronikem Tomášem Pfeifferem, který je věnován 4. ročníku Mezinárodního kongresu zdraví 2025 Praha

https://www.mkz2025praha.cz/