top of page
Příběhy živočichů

ree

Z bláta do.. ..kosmu?


Než nastoupíme na plavidlo vstříc dalšímu pohledu, rád bych podotknul, že filmový Netflix dokument Seaspiracy je volným pokračováním eko-trháku Cowspiracy, který se soustředil na hledání cesty k udržitelnosti - suchou nohou. Zde strávíme většinu času na vodě, a nebude to, drahý Poseidone, žádná dovolená…

Vesmír pod hladinou je pro nás stejně nekonečný, jako pro šupinaté kamarádky svět nad povrchem. Zřejmě proto je pro nás tak těžké naskočit na společnou “vlnu" a jednodušší mu nepřisuzovat takovou v(l)áhu. Neplatí ale, že “každá kapka v oceánu se počítá”?


Plastokosmos


Myšlenka Yoko Ono v poslední zmíněné větě tu platí násobně, a než se prohrneme t(s)unami plastu, pár dlouhých filmových minut to ještě potrvá.

O existenci plovoucích ostrovů zřejmě většina z nás ví. Jak jsou na tom ti, kteří s těmito “islandy” musí žít, zde spatříme intenzivněji, než bychom si hned po startu přáli. Na pláži proto raději zastavovat nebudeme, na dovolené u moře si na němé tváře ale, prosím, vzpomeňte…


Rudá moře


Nesmíme vynechat dvě důležitá, plánovači našeho výletu správně zvolená, rudá zastavení - proslulou zátoku Taidži a Faerské ostrovy. Ano, i tam vede naše cesta, i když z dálky zasvítí krvavě červená. Tradiční lov delfínů, který na těchto, na první dobrou odlišných místech světa, jednou ročně probíhá, si “vychutnáte” s takovými detaily, že i mrknutí očí znamená kýženou úlevu. Nebylo by také od věci, vrátit se na moment zpět do "kultivovaného" Česka a tam oslavit společně Vánoce! Velký Ježíši, co třeba přímo na rušné ulici zavražděným kapříkem?


Slyšet sirény


Ale hurá z tuzemska zpět k moři! Nelze nezmínit, že ač vše kolem vypadá vskutku romanticky a světové vody působí jako z pohádky, v jejich srdcích se děje něco, co bychom, podle tvůrců našeho “výletu”, neměli ignorovat. Vždyť vyhynutí celých druhů ryb a korálových útesů s miliony plovoucích torz žraloků s odříznutými ploutvemi už nejsou varovným signálem, ale nevypnutelným zvukem sirény o pomoc, který by měl vyslyšet každý myslící člověk.


S.O.S.


Seaspiracy se opírá o velmi slušnou vědeckou základnu - nejde jen o běžné "plavčíky", ale velmi zkušené "admirály" z oblasti medicíny nebo ekologických organizací, kteří trpělivě a velmi přesvědčivě vysvětlují, zastávají se a předkládají důkaz za důkazem, že pokud si nezvolíme, jak si ostatně můžete přečíst na našem webu Chrám živočichů - Soucit, Ohleduplnost a Sounáležitost, nebude už slyšet ani to prosebné S.O.S.


Lubor Vinický


Film Seaspiracy je je k vidění zde.



 
 
 

ree

To byl Moby? A U2 jsou kde?


V “devadesátkách” se americký zpěvák Moby dostal do povědomí širší veřejnosti. Proslavil se elektronickou hudbou - sám jsem o něm v té době občas slyšel. U2 se svou “Stanicí ZOO” mě však zlákali natolik, že jsem Mobyho více neřešil. Až do doby…


Kytarou na masožravce?


...kdy jsem vnitřně přijal odpovědnost za zbytečně zmařené životy ostatních zvířat. Moby, kromě toho, že je vynikajícím muzikantem, tak je též činným aktivistou za práva zvířecích kamarádů. Dostal se mi znovu do hledáčku díky sociálním sítím. Velice mě imponovala jeho práce na poli zvířecího aktivismu. Své ochranitelské postoje předkládal širšímu publiku například přes hudbu a videoklipy. Jeho nejnovějším počinem je dokumentární snímek, o kterém bych vám rád napsal…


Lidé jsou děsiví.


...že je tak hluboce výstřední, jak jen MOBY v mládí dokázal výstřední být. Film chronologicky mapuje Mobyho život od jeho narození až po současnost. Především v úvodu je Mobyho vyprávění prokládáno hranými scénkami z jeho velmi náročného dětství. Ty jsou přímo ve filmu zpěvákem “odrežírovány” a citlivě doplňují mnohdy ponurou atmosféru filmu. Jako hosty si přizval i některé známé tváře - David Lynch je vážně sympaťák. Moby ve svých předškolních letech dostal od rodičů slušně zatopeno, proto se nemůžeme divit, že zvířata, se kterými (naštěstí) vyrůstal...


Neopustíme tě!


...se stala v dětství jeho jedinou oporou a ke kterým bude v budoucnu sdílet opravdovou lásku a milosrdenství - to ale tenkrát samozřejmě ještě nevěděl (na rozdíl od nich...). S přibývajícími detaily z Mobyho života může divák žasnout, co zpěvákovo tělo v době jeho největší slávy dokázalo snést: kilogramy drog, které mu pomáhaly zapomenout, jak moc je těžké nést břímě popularity, nevázaný sex s kýmkoliv a kdekoliv nebo nikdy nekončící alkoholové dýchánky. Přes všechno to se však dokázal “přežít”...


MobyDik!


...a udělat několik skutečně perfektních písní i hudebních klipů, nad kterými se vznáší již zmiňovaný životopisný “underground” dokument MobyDoc. Vážně výjimečné dílo o překvapivé cestě popularitou překvapeného umělce, který se naučil “ozvat”.


Lubor Vinický


Film je k vidění zde.


 
 
 

ree

1. listopadu, na Světový den veganství, měl premiéru v pražském kině Bio Oko “velkofilm” Svědectví, který pojednává o ztrápeném životě našich zvířecích bratří a sester.


Cestou do kina pršelo, byla tma a město studené - děkuji počasí, že mi pomohlo se na atmosféru filmu předem naladit. Věděl jsem už dopředu, že to nebude jednoduchý večer, červený koberec bude mít protentokrát svou barvu od krve...

Na druhou stranu jsem si vykračoval jako fanoušek, jdoucí na zápas (fandím “rohatým a ocáskům”) svého oblíbeného týmu s nadějí, že budeme díky Svědectví zase o kousek blíže výhře. Zde se hraje na holé životy.


Téměř naplněný sál lidmi zahřál nejen u srdce. Moc jsem si přál, ostatně jako i moji kolegové, aby film navštívilo co nejméně býložravců a co nejvíce těch ostatních. Jak to nakonec bylo, nevím, každopádně se nikdo “nebavil”, ztichlé kino za doprovodu atmosférického hlasu Petra Vachlera hned po prvních záběrech lapalo po dechu - ovšem tyto velmi faktické záběry na trpící zvířata jsou dávkované tak, aby měl člověk možnost se nadechnout, a utřít si slzu.


Okolí rázem přestane existovat - inseminace, agresivita lidí, klece všude a všudypřítomná krev a bolest. Se zvířaty se mlátí, nechají se umírat v bolestech, lámou se jim kosti, hlavy, křídla...tu sto tisíc, tam pět set. Za týden milion, jen aby byla smetana v kávě a sejra se salámem na chlebu. Hořká skutečnost. To vše se děje všude kolem nás, přitom je tak těžké se dovolat pomoci - zákon tomu nevěnuje pozornost, kdo se ozve, je terorista, takže zmrzlá a vyhozená zlámaná kráva může být všem jedno. Hlavně že “dala” to mléko…


Překvapivě byl film u konce rychleji, než jsem čekal - po sto třiceti minutách čistého času jsem si nasahal na čele další vrásky. Jsou suvenýrem. Trvalou připomínkou neodvratnosti toho, že jednou nastane smrt. V případě ostatních zvířat si ale škrtněte “jednou”. Je třeba mít na paměti, že je smrt takzvaných hospodářských zvířat přesně naplánovaná - přijde mnohem dříve, je zbytečná a provede ji člověk. Nebojte, ve filmu dostal také svůj prostor - proč se ale fandí tomuto týmu?

Podpořte prosím Svědectví svou návštěvou nebo sdílením o skutečnostech chovu hospodářských zvířat v ČR.


Chrám živočichů děkuje všem tvůrcům filmu - Zvířata nejíme, Petru Vachlerovi, Petru Benešovi a Benu Cristovao za impozantní počin - odhalit a převést na filmové plátno důkazy a zločinech, které pácháme na ostatních zvířatech.


Lubor Vinický


 
 
 
Без названия1210_20211228190439_edited.png
bottom of page