Naučte své děti respektu k zvířatům

Pár dní nazpět mě brzy ráno, ještě za tmy, tak jako každý jiný den, venčil můj milovaný pejsek. Šli jsme, “tak jako každý jiný den”, naši stanovenou trasu, když v tom jsem v dálce uprostřed chodníku mezi domy spatřil jakýsi předmět, ze kterého se nakonec vyklubal sedící holoubek - naprosto bezbranný, apatický, zřejmě nachystaný se každým okamžikem vydat na svůj poslední “let”. Dydy k němu čichla a s respektem a pochopením šla dál dělat své, jako by věděla, kam se opeřenec chystá… Já jsem u něj ještě chvíli počkal - v duchu jsem se modlil za to, ať ho nic nebolí a svůj pozemský “let” dokončí v klidu a bez útrap. Byl mi na tu malou chvilku moc blízký, bohužel, nemohl jsem pro něj už nic udělat. Nebyl mi ale jedno, byl a je mojí součástí, stejně jako všechna zvířata, včetně lidí, na této planetě.