top of page

Rozhovor s Lukášem Vincourem, zakládajícím členem spolku Zvířata nejíme.


Na startu našeho rozhovoru bych Vám rád poděkoval za Vaši energii, věnovanou ostatním živočichům. Máte za sebou spousty skvělé práce - Tenkrát svět, Svědectví... a samozřejmě to nejdůležitější, gratuluji k narození miminka! Nejmenuje se sice Vilík - jako hrdina knihy Tenkrát svět, myslíte ale, že v dospělosti bude obklopen soucitnějšími vztahy k přírodě, než na jaké jsme zvyklí my?


Ahoj, především Vám moc děkujeme za zájem o rozhovor s námi i ke gratulaci k narození Olivera. Moc bychom si přáli, aby tomu tak bylo a Oliver byl obklopen hlavně dobrými lidmi. Máme pocit, že soucitných lidí a hlavně dětí přibývá, což je dobrým znamením pro přírodu i zvířata. Před pár lety spousty lidí nemělo ponětí ani o tom, kdo je vegan. Nyní je tohle téma všeobecně známé a dosti rezonuje společností. A tak se budeme snažit být pozitivní a věřit tomu, že to tak bude. Jinak se obávám, že jako lidstvo půjdeme do háje.


Ještě bych na chviličku zůstal u Vašeho syna. Může se stát “průkopníkem” veganského stravování od samotného narození - už tu byl někdo, kdo by Vám veggi přístup za tu krátkou dobu rozmlouval a snažil se Vás přesvědčit, že mu stejně jednou musíte sehnat náhradní kojnou v podobě krávy nebo kozy?


Naštěstí máme kolem sebe převážně veganky, vegany a svobodomyslné lidi, včetně našich rodin, které naše rozhodnutí a životní styl naprosto respektují. U Oliverové pediatričky jsme při první návštěvě oznámili, že jsme veganská rodina. Paní doktorka se z toho zdála být zaražená a tvrdila nám, že ve čtyřech měsících bychom mu měli dávat příkrmy obsahující zvířecí svalovinu, na což jsme reagovali přirozeně nesouhlasně a nijak dále s námi nediskutovala. Jen poznamenala, že to budeme mít těžší. Nám samozřejmě jde hlavně o to, aby se Olík dobře vyvíjel, neměl žádné problémy, tudíž jeho stravování bereme naprosto zodpovědně, komunikujeme s výživovými poradci i zkušenými veganskými rodiči.


Když jsem pro Chrám živočichů psal recenzi na film Svědectví (zde k přečtení), jehož jste také autory, byl jsem opravdu hrdý na to, že se Vám v českých podmínkách povedlo něco takového (strašného) zdokumentovat a že se film dostal mezi mainstreamové publikum. Nyní chystáte dokument další, tentokrát s názvem Náctiletí aktivisté. Na co přesně a kdy se můžeme těšit?


Děkujeme za tato slova, moc to pro nás znamená. Doufáme, že se Svědectví podaří v průběhu následujících měsíců dostat ještě víc mezi širokou veřejnost. Nový dokument Náctiletí aktivisté je zaměřen na příběhy těch, kteří za zvířata bojují. A jelikož je v České republice veliká spousta náctiletých veganek a veganů, kteří jsou tak zapálení v boji za osvobození zvířat, přišlo nám důležité přiblížit jejich životy, odhodlání, trápení, ale i třeba šikanu, s kterou se setkávají dalším. A třeba i inspirovat další mladé lidi, jejich rodiče, spolužáky, učitele, kamarády. Protože cesta, kterou si vybrali není vůbec jednoduchá, ale neskutečně inspirující. Dokument bychom rádi uvedli v roce 2023. Pokud by chtěl někdo tento film podpořit, budeme moc rádi. https://www.darujme.cz/projekt/1206445


Jak jsem již zmínil na začátku rozhovoru, věnujete se veganskému aktivismu, točíte filmy, píšete knihy...,jde tato “práce” dělat profesionálně nebo máte mimo Zvířata nejíme ještě další zaměstnání, které Vás živí? Případně, jde vše skloubit dohromady? Určitě by se našli lidé, kteří by si takovou profesi rádi vybrali...


Ve Zvířata nejíme není nikdo oficiálně zaměstnaný, i když bychom se do budoucna rádi profesionalizovali. Vše skloubit dohromady se všemi aktivitami a plány, které máme je opravdu velice náročné. Proto pokud by se našel někdo, koho by naplňovala administrativní práce, nechť se nám ozve, hodně by nám to ulehčilo.


Chrám živočichů se se svým filozofickým a křesťanským (nikoliv současným církevním) zaměřením hlásí k odkazu, pro ostatní zvířata, významných osobností jako Erazim Kohák, Přemysl Pitter, Peter Singer, Jan Čejka nebo Andrew Linzey. Mnozí jsou nebo byli křesťané, někteří dokonce faráři a teologové. Máte i vy nějaké náboženské zaměření nebo třeba filozofický směr, který by Vám byl blízký?


Pokud budu mluvit za za sebe a Míšu, v současné chvíli jsme spíš realisté. Záměrně píšu v současné, jelikož v minulosti jsme oba hledali nějaké filozofické směry a čerpali z nich inspirativní myšlenky. Já se celý život snažím řídit těmito myšlenky. "Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého" a "Nečiň druhým to co nechceš aby oni činili tobě." A také mě inspirovaly Čtyři dohody a víra v to, že člověk, pokud chce a činí určité kroky, dokáže cokoliv jen chce.


Na malou chvíli ”opusťme” zvířátka, co je pro Vás nutným “výpustným ventilem”? Kde nebo při čem si dokážete odpočinout a nabrat sílu na zvládnutí někdy velmi nepříjemné konfrontace s lidmi masožravci nebo při sledování trpících zvířat?


Pro mě je ventilem dlouhá procházka v přírodě s foťákem, nejlépe v lese. Pokud mám to štěstí a setkám se s nějakým zvířetem, které mi dovolí si ho vyfotit, užívám si to o to víc. A pak je tady Oliver, který nás velice rozptyluje a dělá nám svou přítomností ohromnou radost.


Závěrem bych se Vás rád zeptal ústy Eugena Drewermanna, který píše ve své knize O nesmrtelnosti zvířat: “Kým budeme my lidé (pokud se mezitím sami nevyhubíme) za dva miliony let?”


Osobně si myslím, že za dva miliony let lidé na planetě Zemi již nebudou žít.


Děkuji za rozhovor,

Lubor Vinický za Chrám živočichů

43 zobrazení0 komentářů

コメント


bottom of page